Nepromokavá bunda a kalhoty na turistiku: Jak přežít podzimní plískanice v suchu

Podzimní příroda má své neopakovatelné kouzlo – stromy hrají všemi barvami, vzduch je nádherně čerstvý a v přírodě potkáte místo davu turistů často jen pár spřízněných venkovníků. To, že obloha chytla odstín šedi a z nebe občas něco padá, není důvod zůstávat doma. Stačí mít po ruce výbavu, která vás spolehlivě ochrání. 

Pokud nechcete, aby vám rozmarné podzimní počasí otrávilo výlet dřív, než dojdete k prvnímu rozcestníku, klasická bunda ani pláštěnka stačit nebudou. Pláštěnka vás sice ochrání před deštěm, ale mokří budete stejně – poteče z vás totiž vlastní pot. A z bundy bude během chvíle promáčený hadr. Přečtěte si, jak vybrat nepromokavé oblečení, které vás udrží v suchu zvenku i zevnitř.  

Zátěr, nebo membrána aneb Jak se neuvařit ve vlastní šťávě

Než začnete studovat čísla a tabulky, je potřeba si ujasnit základní rozdíl v technologii. Ochrana proti vodě se u outdoorového oblečení řeší dvěma způsoby:

• Zátěrové oblečení: Na vnitřní stranu látky je nanesená tenká nepromokavá vrstva (polyurethan). Zátěrová bunda je cenově dostupná a super jako pohotovostní „pojistka“ na kratší procházky se psem nebo rodinný výlet za město. Má ale dvě nevýhody: nižší prodyšnost, takže se v ní brzy zapaříte, a kratší životnost, protože zátěr se po čase rád olupuje.
• Membránové oblečení: Membrána je tenká vrstva slaminovaná s vnější tkaninou. Může být mikroporézní i neporézní na principu osmózy. Oba typy fungují jako nekompromisní štít – kapky deště jsou moc velké, aby prošly dovnitř, ale molekuly vašeho potu jsou dost malé na to, aby se dostaly ven. Pro celodenní podzimní túry, chůzi s batohem i náročnější terén je membrána jasnou volbou.

Výrobci ale na visačku samozřejmě nenapíšou přímo „zátěr“ nebo „membrána“, občas to neuvádějí ani prodejci v parametrech produktu. Bezpečně to ale rozeznáte podle vodního sloupce a prodyšnosti, o kterých píšeme v další části. 

Dva magické parametry: vodní sloupec a prodyšnost

Při výběru nepromokavé výbavy na vás budou vyskakovat různá čísla. Nemusíte mít matfyz, abyste se v nich vyznali – tady je jednoduchý návod.

Vodní sloupec (nepromokavost) se udává v milimetrech (mm) a vyjadřuje, jakému tlaku vody materiál odolá, než začne prosakovat. Platí jednoduché pravidlo: čím vyšší je číslo, tím je materiál odolnější. 

• Do 5 000 mm: Vhodné na mírné mrholení nebo ve větším dešti na rychlé přeběhnutí z auta do hospody.
• 5 001–10 000 mm: Zvládne kratší déšť nebo mírnější plískanici. Ideální na lehčí turistiku bez těžkého batohu nebo na venčení psa za domem.
• 10 001–15 000 mm: Jistota pro většinu českých venkovníků. Podrží vás i při vytrvalém podzimním dešti a snese i tlak popruhů lehčího turistického batohu.
• 15 001–20 000 mm: Výbava do pořádné nepohody a celodenních slejváků. Ideální na vícedenní přechody „na těžko“.
• 20 000 mm a více: Špičková ochrana do nejtvrdších podmínek, kde selhání výbavy nepřichází v úvahu.

Proč do nepromokavosti mícháme batoh? Protože jeho popruhy a bederní pás vytvářejí tlak. Při plně naloženém větším batohu jde o hodnoty srovnatelné s tlakem vody. Pokud chodíte s batohem „na těžko“, sáhněte raději po oblečení s vodním sloupcem od 15 000 mm výše, jinak vám ramena promoknou i v bundě, která na papíře vypadá neprůstřelně.

Také u nepromokavých kalhot vzniká na membránu větší lokální tlak. Zatímco bunda bojuje s popruhy a bederním pásem batohu, u kalhot jsou nejvíce ohrožená kolena a sedací část. Hledejte vodní sloupec minimálně 10 000–15 000 mm, popřípadě modely se zesílenou membránou na kolenou a zadku. Až si budete v kleku potřebovat zavázat tkaničku nebo si odpočinout na mokrém pařezu, oceníte to.

Další čísla se týkají prodyšnosti (paropropustnosti). Udávají, jak dobře oblečení odvádí pot od těla ven. Pokud bunda nedýchá, dopadnete jako zelenina v parním hrnci – budete mokří, i kdyby z nebe nespadla ani kapka. Prodyšnost se ale uvádí ve dvou různých hodnotách a pro každé platí jiné pravidlo.

• V g/m²/24 h: Čím vyšší číslo, tím lépe bunda dýchá. Pro aktivní turistiku hledejte hodnotu od 10 000 g/m²/24 h a více.
• V hodnotách RET: Zde naopak platí, že čím nižší číslo, tím lépe. Hodnoty pod RET 10 označují velmi dobrou prodyšnost, pod RET 6 je to naprostá špička.

A teď to slíbené rozlišení mezi zátěrem a membránou ve spojení s nepromokavostí a prodyšností. Zátěr má své fyzikální limity, proto se obvykle pohybuje na hodnotách vodního sloupce 3 000–5 000 mm a prodyšnosti do 3 000–5 000 g/m²/24h. Pokud má bunda parametricky 5 000 / 5 000, jde na 99 % o zátěr. Membrána nabízí nesrovnatelně vyšší parametry. Začíná na 10 000 mm a prodyšnosti 10 000 g/m²/24h a stoupá výš. Pokud vidíte pětimístná čísla, díváte se na membránu.

Detaily, které rozhodují o komfortu

I ta nejlepší membrána selže, pokud výrobce podcenil detaily. Při výběru si pohlídejte hlavně tyhle věci:

• Podlepené či svařené švy: Bez nich je nepromokavost jen iluze. Každý steh znamená malou dírku, kterou voda najde během pár minut.
• Větrací zipy v podpaží: Když šlapete do prudkého kopce, ani ta nejlepší prodyšnost nemusí stíhat. Rozepnutím „větráků“ pod paží vypustíte přebytečné teplo bez toho, aby na vás pršelo.

U bundy doporučujeme mrknout i na kapuci. Musí jít dobře stáhnout a upevnit, protože není nic otravnějšího, než když vám kapuce každou chvíli sjede a vám prší na hlavu a za krk. Měla by odolat i poryvům větru. 

A pak jsou tady ještě speciální úpravy, které zvyšují funkčnost a komfort nepromokavého oblečení. Jednou z nejčastějších je DWR (Durable Water Repellent), což je vodoodpudivé vnější ošetření vrchní vrstvy. Díky němu voda stéká po povrchu oblečení ve formě kuliček a nedochází k prosakování vlhkosti. Ale nenechte se mýlit – i bez DWR může být oblečení nepromokavé, protože o to se stará membrána (případně zátěr). Pokud je membrána v pořádku, bunda vodu nepropustí k tělu, i kdyby vnější látka byla kompletně nasáklá. 

Proč je teda lepší mít nepromokavou bundu s DWR? Pokud prší fakt hodně, může se na povrchu vytvořit souvislý vodní film, kvůli kterému vlhkost a pot z vašeho těla nemají jak unikat. Lidi pak často mají za to, že bunda „promokla“. Ve skutečnosti membrána vodu zvenku dovnitř nepustila, ale nemohla ani pustit vlhkost zevnitř ven.

Sbalitelná pohotovost, nebo odolné brnění?

Před nákupem si položte jednoduchou otázku: Bude nepromokavá vrstva po většinu času odpočívat v batohu jako pojistka, nebo v ní plánujete strávit celý den v dešti?

• Ultralehké nepromokavé oblečení: Zabalíte je do balíčku velikosti jablka, váží pár gramů a v batohu o nich ani nevíte. Ideální na proměnlivé podzimní dny, kdy prší jen občas.
• Softshellová klasika: Hodí se do nižších teplot pro vyšší aktivní zátěž. Dokáže udržet teplo a chránit i při fakt ošklivém počasí.
• Třívrstvý hardshell: Přežije odírání o husté mlází i popruhy těžkého batohu a udrží vás v suchu i v tom nejhorším nečase.

My doporučujeme mít v šatníku všechny varianty a rozhodovat se podle aktuální situace a předpovědi počasí. I když se jí nedá věřit na 100 %, dá se použít jako určité vodítko. Vypadá to jen na občasnou přeháňku? Přibalte do batohu ultralight. Hlásí častější nebo větší déšť? Sáhněte rovnou po softshellu. A když víte, že vás čeká celodenní pochod v dešti, větru a mlze, pořádná hardshellka je v tu chvíli sázka na jistotu. 

Jak to správně navrstvit, abyste byli v suchu

A je tady zase náš oblíbený cibulový systém, protože ani ta nejdražší hardshellka vás nezachrání, když pod ni dáte špatný základ. Cibulový systém je základní znalostí každého správného venkovníka:

• vrstva – sací/funkční: Syntetika nebo merino vlna, která odvede pot od těla. Bavlněné tričko nechte doma. Bavlna nasaje vlhkost jako houba a bude vás studit celou cestu.

• vrstva – izolační: Fleecová mikina nebo lehká syntetická bunda, která drží teplo u těla, ale pustí páru dál. Bavlna jen v případě lehké aktivity s nízkou zátěží. 

• vrstva – ochranná: Nepromokavá membránovka a kalhoty, které drží vodu i vítr bezpečně od těla.

Připravte se včas a užijte si podzimní výlety na plno

Pobyt venku dokáže zkazit kdeco: děti, které se po prvním kilometru ptají, kdy už tam budete; parťák, který nese proviant v podobě lahváče, ale zapomene vzít otvírák; pes, kterého v lese zaujme první bažant; řízek spadlý z chleba přímo do jehličí. To jsou prostě radosti venkovníků, na které ani my v Outdoormarketu nemáme žádný osvědčený recept. Co vám ale můžeme zaručit, je to, že se správným oblečením z vás podzimní slejvák neudělá promáčenou hromádku neštěstí. Pomůžeme vám se na to připavit – na e-shopu i v naší plzeňské prodejně vám rádi pomůžeme vybrat nepromokavou výbavu, ve které vás počasí nedostane.

Často kladené otázky

Jaký je minimální vodní sloupec pro celodenní turistiku v dešti?

Pro celodenní turistiku v dešti hledejte oblečení s vodním sloupcem minimálně 10 000 až 15 000 mm. Pokud chodíte na vícedenní přechody s těžkým batohem, vyplatí se sáhnout po hodnotách 15 000 až 20 000 mm a více, protože popruhy batohu vyvíjejí na membránu v oblasti ramen výrazný tlak.

Proč promoknu v bundě, i když má vysoký vodní sloupec?

Většinou nejde o to, že by bunda promokla zvenku, ale že jste se promáčeli zevnitř vlastním potem. Pokud bunda nemá dostatečnou prodyšnost, DWR úpravu nebo jste pod ni zvolili špatnou spodní vrstvu, pot nemá kam unikat.

Můžu nepromokavou membránovou bundu běžně prát v pračce?

Ano, ale výhradně ve speciálních tekutých pracích prostředcích (např. od Granger's) a na šetrný program bez odstřeďování (případně s nízkými otáčkami). Nikdy nepoužívejte běžné prací prášky, změkčovadla a rozhodně vynechte aviváž, která by mikropóry v membráně nenávratně ucpala.

Co je lepší do deště – softshell, nebo hardshell?

Záleží na intenzitě deště. Softshell je pohodlnější, měkčí, skvěle dýchá a neprofoukne, takže je ideální do větrného počasí a lehkého mrholení. Do vytrvalého, celodenního deště je ale spolehlivější volbou hardshell, který vodu nepustí ani po hodinách v terénu.